Od: Martin Hajný

Martin Hajný — Sat, 19 Mar 2016 02:41:36 +0000

Jedno z českých rčení zní: „přijít s křížkem po funuse“. To reflektuje situace, když se ještě pohřbívalo a chodily průvody s rakví ke hrobu. Vpředu nesli křížek. Když se ten, kdo měl křížek nést „opozdil“, průvod odešel i s rakví bez něho. … Tak někdy zní české „specifikum“. Jakkoli se ve světě dnes už začíná hovořit o tom, že JE PO VÁLCE: http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=23428 český příspěvek k „EKUMENISMU“ spočívá v ZAKAZOVÁNÍ sloužení mší, jsou-li přítomni „neprávoplatně věřící“ – tj. protestanté. Viz dodnes nezodpovězené (z roku 2004): „Katolický týdeník, vydávaný s církevním schválením, psal: „Mší v chrámu Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze, které předsedal královehradecký biskup Dominik Duka, začal minulou sobotu už tradiční. Pochod pro život, který pořádá Hnutí pro život…“ Skutečnost však byla taková, že tato mše nebyla biskupem Dukou odsloužena …“
… Oč radostněji zní citace zprávy ze světové církve: “Na obou stranách existují křesťané, které je nutné přesvědčit o tom, že válka skončila, že náboženský boj mezi katolíky a protestanty je za námi. Máme na práci něco zcela jiného, než proti sobě válčit. Svět zapomenul na Spasitele – anebo ho vůbec nepoznal. Spasitele, který je světlem světa, Bohem s námi, cestou, pravdou a životem. A my ztrácíme čas v polemikách?“

Komentáře: Ta naše muzika česká?

Od: Martin Hajný